Jak to chodí ve věznici? Dny otevřených dveří nepořádají
15. února 2019 Z Dobrovolnického centra

Jak to chodí ve věznici? Dny otevřených dveří nepořádají

České Budějovice –  Ve čtvrtek 14. 2. se konala v budově českobudějovické Diecézní charity beseda v rámci programu Vězeňská korespondence. Naše pozvání přijala mjr. Václava Káplová, tisková mluvčí Vazební věznice České Budějovice. Zajímavou přednášku, kterou si připravila, se zaujetím sledovaly dobrovolnice, jejich doprovody i několik pracovnic Diecézní charity.

Celý nápad vznikl již před Váncemi během supervize (pravidelná setkání dobrovolníků konkrétního programu s proškoleným supervizorem, během kterých se řeší problémy vzniklé během dobrovolnictví; účastníci ale také mohou sdílet to, co se naopak povedlo, či jen přijít a sdílet své zkušenosti a poznatky s ostatními). Skupinka dobrovolnic vznesla nápad na uspořádání besedy za účelem lepšího porozumění života vězňů a tím pádem možnosti zkvalitnění jejich dobrovolnické činnosti. Koordinátorka Vězeňské korespondence, paní Daniela, tedy poslala do Vazební věznice oficiální žádost o uspořádání besedy a o několik týdnů později se radovala z kladné odpovědi.
Během besedy jsme se dozvěděli mnoho zajímavých poznatků. Zjistili jsme například to, jaký je rozdíl mezi životem obviněného (ve vazbě) a odsouzeného (ve výkonu odnětí tresty svobody), jaké to je být zaměstnancem ve věznici či jak je důležité dát na silnici přednost bílému vozidlu s fialovým pruhem (jde o vozy převážející vězně). Dotazů na  mjr. Káplovou bylo mnoho a další z časových důvodů zůstaly nezodpovězeny – debatovali bychom totiž doteď :-).
O program Vězeňská korespondence který realizuje Dobrovolnické centrum při Diecézní charitě Č. Budějovice, je obecně mezi dobrovolníky velký zájem, tento druh dobrovolnické činnosti není v ČR tolik obvyklý a rozšířený. Jde o dopisování si (většinou) jednoho vězně a jednoho dobrovolníka. Je potřeba dodržovat přísná pravidla (např. věková hranice 24 let u dobrovolníků, naprostá anonymita dobrovolníků – píší si pod přezdívkami, dopisování si prostřednictvím adresy DCH Č. Budějoovice, kontrolování veškeré korespondence koordinátorem apod.). Důvod je nasnadě, jde především o bezpečí dobrovolníků. V současné době máme 16 dvojic, přičemž dobrovolníci pocházejí ze všech koutů republiky, stejně tak odsouzení píší z různých věznic. V posledních měsících počet dobrovolníků v tomto programu výrazně narostl a evidujeme další zájemce. Hlavním smyslem programu je doprovázení vězně náročným obdobím, jeho průběžné motivování k práci na sobě, zvyšování smyslu pro zodpovědnost za další život (prevence recidivy a zvýšení šance na reintegraci) a prevence a zmírňování sociálně patologických jevů. Vězňům dopisování pomáhá také zejména „zabitím“ volného času, kterého mají ve výkonu trestu odnětí svobody často více, než by si přáli.
Dobrovolníci za svou činnost nic nedostávají, hlavní odměnou pro ně bývá dobrý pocit z pomoci druhým. Ráda bych ještě jednou poděkovala mjr. Káplové a celému vedení Vazební věznice za to, že nám umožnili zprostředkovat dobrovolníkům nevšední zážitek a dali nám tak možnost poskytnout těmto lidem benefit za jejich práci. Za tu jsme moc vděční i zbylým cca 80 dobrovolníkům pracujícím bez nároku na finanční odměnu také v našich ostatních programech.

Daniela, dobrovolnice