14. prosince 2021
Postřehy dobrovolníků
Balík z Valdic plný dárků vykouzlil na tváři úsměvy pracovníků i dobrovolníků Diecézní charity
V pondělí 13. 12. jsme si připomněli památku sv. Lucie. Toto jméno má původ v latinském slově lux, což znamená světlo. Nám na Diecézní charitě rozzářil všední pondělní dopoledne cenný balík, jehož odesílatel se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Balík obsahoval mnoho dárků pro pracovníky a dobrovolníky Dobrovolnického centra, připojen byl také dopis s poděkováním. Nejkrásnějším oceněním činů a práce člověka je poděkování a uznání od toho, koho doprovázíme. Proto si moc vážíme ručně vyrobených darů od pana Roberta a děkujeme za ně!
Projekt „Pomoc vězňům“ vznikl již v roce 1990. Jeho autorkou byla JUDr. Helena Brabencová, která se začala z vlastní iniciativy zabývat odsouzenými hned po amnestii. Projekt putoval různě po republice, až v roce 2005 definitivně zakotvil v Dobrovolnickém centru při Diecézní charitě České Budějovice. Projekt je akreditován u Ministerstva vnitra a klade si několik cílů, mezi něž patří doprovázet vězně náročným obdobím, průběžně je motivovat k aktivní práci na sobě, zvyšovat smysl pro zodpovědnost za svůj další život (prevence recidivy trestné činnosti a zvýšení šance znovu se integrovat do společnosti), předcházet a zmírňovat sociálně patologické jevy. Projekt se těší nesmírné oblibě jak u vězňů, tak u dobrovolníků. V rámci České republiky je ojedinělý, do podobné činnosti je možné se zapojit už jen v Praze, Olomouci či Třebíči - naši dobrovolníci proto pochází z různých koutů republiky. Jde o činnost velmi zajímavou, méně časově náročnou a je možné ji vykonávat z domova - to je několik důvodů, které lidi lákají k dopisování si s vězni. Dalším důvodem bývá i možnost vzít tužku a papír, dopis ručně napsat a těšit se na odpověď, která přijde do schránky. To, co dříve bývalo běžné, už se v dnešní téměř nevidí. Vzhledem k extrémnímu zájmu ze strany veřejnosti nemáme nyní bohužel kapacitu nové dobrovolníky do tohoto programu přijímat.
Dopisy si obvykle vyměňuje jeden vězeň s jedním dobrovolníkem. V tuto chvíli evidujeme přibližně 30 aktivních dvojic (ještě v roce 2017 to bylo asi jen 12 dvojic). Dobrovolníci vystupují pod přezdívkami a dopisy se odesílají přes DCH ČB, vězni tak neznají skutečnou identitu ani adresu „svých“ dobrovolníků. O hladký průběh korespondence se stará naše paní Daniela, která všechny dopisy čte a v případě, že zachytí jakékoliv porušení pravidel, komunikuje jak s dobrovolníky, tak s vězni. Klade například důraz na to, že se v žádném případě nejedná o navazování intimních vztahů, propuštěním vězně na svobodu korespondence automaticky končí a osobní setkání není možné. Tím je zajištěno bezpečí pro obě korespondenční strany.
Od začátku fungování projektu jsme tímto způsobem podpořili stovky vězňů. Pan Robert si s dobrovolníky dopisuje již přes pět let. Za tu dobu si psal s několika dobrovolnicemi, nyní je v kontaktu se dvěma z nich. Balíčky pro obě dobrovolnice už jsou na cestě k nim, jistě i jim vykouzlí velké úsměvy na tváři. Díky dárkům, přáním a poděkování, které chodí nejen od pana Roberta, ale i od dalších vězňů, vidíme, že to, co společně s dobrovolníky tvoříme, má opravdu velký smysl.
Dobrovolníci, kteří si dopisují s vězni, se často setkávají s nepochopením ve svém okolí. Mnohdy i od svých nejbližších slyší věty typu „Proč to děláš? Vždyť si to nezaslouží.“ Rádi bychom proto tímto článkem všem korespondentům poděkovali a dodali vzpruhu. I lidé ve vězení mají srdce, duši a snad i svědomí. To, co děláte, má smysl a my Vám za Vaši činnost velmi děkujeme!
