2. ledna 2024
Z Dobrovolnického centra
Podzimní přespávačka v klubovně
Netradičně podzimní přespávačka v klubovně byla tentokrát naplněna až po okraj novými zkušenostmi a hromadou poznávání. Deset našich dětí se opravdu se zájmem a bez velkého pobízení naučilo hodně nových věcí.
V pátek jsme totiž navštívili zajímavou výstavu Leťme vysoko. Reklamní slogan slibuje: "Zažijete svět létání a fyzikálních zákonů na vlastní kůži ..." a skutečně zažijeme hodně neobvyklých situací a objevíme téměř nekonečně zajímavých informací. Vlastnoručně vyrobená raketa odpálená vlastní silou vzbudí u Dejva téměř nekontrolovatelné radostné nadšení. Fíla, zpočátku inertně bloumající od exponátu k exponátu, stráví nakonec u mikroskopu spoustu času pozorným zkoumáním křídel všeho druhu (motýlí, ptačí, hmyzí...). Plnění balónu horkým vzduchem, simulace letu na rogalu, možnost pohladit si žraločí kůži ... všechno si najde mezi našimi dětmi nadšené studující. Nejvíc ovšem zaujmou živí motýli. Děti si jich mohou velice opatrně dotýkat a nechat je usednout na ruku nebo na oblečení. Nemohou se nabažit téhle výjimečné možnosti dotyku nádherného živého tvora. Prostě nádhera.
V klubovně jsme pak společně uvařili večeři a vyrazili na slavnostně vyzdobené "adventní" náměstí, kde jsme si společně dali vánoční punč. Samozřejmě bez alkoholu. Přebytek cukru jsme spotřebovali při zpáteční cestě v chladném vzduchu a děti usnuly rychle a spokojeně.
Probudili jsme se do zasněženého rána. První letošní sníh = velké nadšení a radostné koulování cestou za dalšími zážitky. Cesta tentokrát směřovala ke klubovně turistického oddílu Nová Dvojka, který nás pozval ke spolupráci. Po chvilce ujišťování se, že jdeme správně, jsme kousek za Kauflandem našli krásně vytopené sruby České tábornické unie, kde na nás čekalo přes 20 dětí (členů oddílu Nová Dvojka), asi 8 dospěláků (vedoucích) v čele s náčelnicí Evou – Cvičkou a 1 pes. Dostalo se nám milého přivítání, prohlédli jsme si kalendáře oddílu a hned jsme si mohli vyzkoušet hru Mimoni a probudit tak v sobě trochu kreativity při dotváření svého Mimoně.
Následně jsme se rozdělili na 4 skupinky a táborníci si nás odvedli na různá stanoviště. Tam si naše děti mohly vyzkoušet různé tábornické dovednosti. A tak si postupně všichni mohli zapálit oheň pomocí křesadla, vyluštit několik různých druhů šifer, poznat a zapamatovat si pár značek, které najdeme na turistických mapách, a také si uvázat několik uzlů. Uzlování bylo doprovázeno i pohádkou o drakovi a princezně, která nám pomohla uvázat dračí smyčku a nezauzlovat si u toho i ruce. Celým programem nás provázeli dětští členové oddílu, dospěláci jen přihlíželi a kdyžtak vypomohli nebo něco dovysvětlili. Bylo krásné vidět nadšení dětí z úspěchu, když z provazu uvázaly pevný uzel nebo vyluštily šifru, každému se také povedlo zapálit malý plamínek pomocí křesadla. A každý byl na stanovišti i odměněn, dostali jsme třeba krásné propisky nebo ovoce.
Venku ale docela foukalo a bylo nevlídno, rádi jsme se proto ohřáli v klubovně u kamen nebo horkého čaje. Poté následovalo společné rozdělávání ohně venku, což ve větru, zimě, na kopci a navíc s navlhlým dřevem nebylo vůbec jednoduché. Ukázaly se ale zkušenosti táborníků a tak se po chvilce a s pomocí kusu březové kůry plamen rozhořel. Mohli jsme si tak opéct špekáčky a pochutnat si na nich zase hezky v teple klubovny. Tam pak pro nás Evička připravila i plackovačku a tak jsme si všichni mohli vyrobit svou originální placku (nebo několik), třeba jako dárek pro někoho k blížícím se Vánocům. Kluky zase venku zaujala sekyrka, a tak si pod dohledem dospěláků někteří vyzkoušeli nasekat i pár štípánků.
V klubovně a s dětmi bylo moc příjemně, ani se nám nechtělo domů, ale blížila se druhá hodina odpoledne a byl tak pomalu čas se loučit. Udělali jsme si společnou fotku na památku, předali jsme dětem z oddílu malou pozornost jako poděkování za pohostinnost a krásně připravený program a domluvili se, že se nevidíme naposledy.
Chtěla bych na tomto místě poděkovat dobrovolníkům – konkrétně Zdeňce, Danovi a Aloně (která zastoupila na poslední chvíli nemocnou dobrovolnici), bez nich bychom tuto i další akce pro děti nemohli uskutečnit. Moc děkuji i táborníkům z Nové Dvojky, doufáme, že i pro ně to byla přínosná zkušenost, a že na spolupráci navážeme i v budoucnu. Díky patří i Karey Rawitscher, která umožnila vstup na výstavu za zvýhodněné vstupné. A v neposlední řadě děkuji koledníkům z Trhových Svinů, díky vykoledovaným penězům z Tříkrálové sbírky si mohlo 10 dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí užít na konci listopadu bezvadnou akci a naučit se spoustu nového.
