19. listopadu 2018
Z Dobrovolnického centra
Cesta za pražskou kulturou
České Budějovice, Praha – 10. listopadu se vydali naši dobrovolníci s dětmi ze sociálně slabých rodin na výlet do Prahy – jak jinak, než za kulturou, památkami hlavního města a zážitky. Více v reporáži našich dobrovolnic Beáty a Zdeňky.
Do Prahy přijíždíme v 10 hodin. I cesta je pro děti zážitkem – z Českých Budějovic do Prahy totiž cestujeme autobusem RegioJet, kde je tolik žádaná Wi-Fi. Ze stanice Knížecí se přesouváme metrem na Staroměstskou. Máme štěstí, že do metra poprvé vstupujeme mimo špičku. Můžeme tak dětem vše v klidu vysvětlit a mnozí skutečně pochopí jednoduchost systému pražského metra. S přehledem nás později nasměrují i s přestupy na požadovanou stanici.
Vystupujeme na Staroměstské a obloukem se vyhýbáme davům na náměstí. Není to nic platné, když chceme k orloji, stejně se jim nevyhneme. Jen jsme díky pohodlnější trase bez davů propásli odbíjení. Ale možná je to dobře. I po odbíjení se kolem orloje prodíráme s velkým sebezapřením a nervy na pochodu. Andrejka se vyhýbá průchodu Perlovkou, kde by nás asi turisti ušlapali, má to ovšem za následek, že malinko bloudíme a na Neviditelnou výstavu dorazíme se zpožděním, což je pro Beátu traumatizující začátek.
Výstava je skvělá! Děti si vedou lépe než dospělí. Zážitkem je pro nás tmavá i osvícená část, kde máme před prohlídkou možnost osahat si skládačky zvířátek a pokusit se je složit poslepu. Na výstavě oproti předpokladu strávíme téměř tři hodiny.
Poté pokračujeme na Pražský hrad a v metru jsou už mnohé děti naprosto suverénní. Bezpečnostní osobní prohlídka před vstupem na nádvoří Pražského hradu je další zajímavá zkušenost. „Nevezmou mi svačinu?“ „A tam na mě budou sahat?“ „Můžou na nás střílet?“ „Mají také ostré náboje?“ „Mám schovat mobil?“ Děti jsou prostě kouzelné. Policista je na nás moc milý. Snaží se celou situaci zlehčit, sám si je vědom, že je prohlídka pro děti traumatizující.
Hrad naše svěřence zaujme vlastně jen do té míry, že má prezident tak velké bydlení. Ten se má! Lucinka pozná katedrálu svatého Víta a Maruška má jakési povědomí o státní vlajce a hlavě státu. Škoda, že nemůžeme vystát frontu do chrámu. Jeho monumentalita by jim jistě uvízla v paměti.Protože nás tlačí čas, rozhodneme se o našem dalším putování hlasovat. Varianty máme dvě – lanovkou na Petřín a zrcadlové bludiště, nebo oběd. Obojí nemůžeme stihnout. Kuky s Maruškou a Beátou volí Petřín, ale jsou přehlasováni. Všichni ostatní už mají velký hlad a na oběd se těší.
Cestou na Havelský trh si alespoň ukážeme Karlův most, Národní divadlo a Rudolfinum. Rozhovory ale směřují především k otázkám, kde je ta naše restaurace. Na domluveném místě na nás čeká Marek. Děti jsou překvapené, kde se vzal a mají radost, že nás přišel pozdravit. Pozdní oběd už přišel vhod i dospělákům.
Padla už tma, ale cestu na vlakové nádraží si ještě zpestříme Havelským trhem, toulkami Václavským náměstím, kde nesmíme minout obligátní pajduláky, nakoupit dárečeky domů a hurá se ohřát do vlaku.
Jsme unavení, ale spokojení! Bylo to krásné a bylo toho opravdu dost :).
Beáta a Zdeňka, dobrovolnice
Tato aktivita byla podpořena Úřadem vlády ČR, Jihočeským krajem a Statutárním městem České Budějovice.
Děkujeme!
