Zobrazit fotogalerii

9. října 2023 ESS projekt

Dobrovolník Miloš zůstal v Česku a dál pomáhá v Charitě

S koncem léta ukončil svou roční dobrovolnickou misi v Diecézní charitě České Budějovice Miloš Matić. Vystudovaný psycholog přišel ze Srbska. Velmi rychle zvládl naučit se česky, a protože se Milošova cesta s charitním posláním protkla natolik, že nebylo možné ji zpřetrhat, nabídli jsme mu trvalý pracovní poměr. Nastoupil proto jako pracovník v sociálních službách do Domu sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí, kde pracuje s lidmi, kteří se neobejdou bez pomoci druhých.

„Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl tu zůstat a pracovat, bylo to, že jsem viděl, že tu klienti opravdu dostávají tu pomoc, kterou potřebují, a s jakým zápalem se tu o ně sociální pracovníci starají,“ říká.

Do Domu sv. Františka dojížděl rok a svým následovníkům teď předává své zkušenosti. Zároveň vnímá, jak důležité a osvěžující je setkání s dobrovolníky i pro klienty. „Dobrovolníci nabízejí svou energii, lidský kontakt, což je důležité pro každého z nás, ale zvlášť pro lidi tady. Oni nemají moc příležitostí dostat se ven, mezi lidi, a když přijde někdo plný elánu a motivace, je to krásné. A je to úžasné i pro nás – dobrovolníky – my jim něco ze sebe dáváme, ale také hodně dostáváme,“ doplňuje.

V Domě sv. Františka teď Miloš z pozice pracovníka v sociálních službách vede oba charitní zahraniční dobrovolníky – Jesúse ze Španělska i Alonu z Ukrajiny. Například Jesúse potěšilo, že se i bez znalosti češtiny dokáže s mnoha klienty dobře dorozumět a potvrzuje Milošova slova o vzájemné prospěšnosti této spolupráce.

„Chodím s nimi na procházky, doprovázím je na nákupy, chodíme třeba i na kávu nebo si povídáme. Protože jsem byl v rámci studií ještě před vypuknutím válečného konfliktu s Ukrajinou v Rusku, rusky se dorozumím, a je zajímavé pozorovat, jak někteří klienti loví z paměti slovíčka, která se učili ve škole a snažíme se tak společně domluvit. Například dnes jsem si s jedním klientem povídal o architektovi Le Corbusierovi, protože architektura je náš společný koníček a bylo pro nás oba osvěžující potkat někoho, kdo má stejný zájem,“ doplňuje.

Miloš v Diecézní charitě České Budějovice spolupracoval také s projektem Young Caritas v jeho aktivitách pro mladé, spolupracoval s Centrem pro cizince, jezdil s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí na různé výlety a byl jedním z vedoucích na letním táboře Dobrovolnického centra, pomáhal s vedením sportovního kroužku pro tyto děti, pracoval i s lidmi bez domova…

Chtěli bychom Milošovi moc poděkovat za odvedenou práci, nikdy neváhal přiložit ruku k dílu a byl vždy velmi ochoten pomáhat. Těšíme se, že další zahraniční dobrovolníci navážou na to, co v Diecézní charitě nastartoval.