Dobrodružná Noc kostelů na Hluboké
15. června 2020 Postřehy dobrovolníků

Dobrodružná Noc kostelů na Hluboké

Dobrovolníci se s dětmi již tradičně vydali poznávat Noc kostelů. Tentokrát zavítali do kostela sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou. Zážitky z poznávací expedice popisuje dobrovolnice Andrea.

Již tradičně jsme uspořádali akci k Noci kostelů, které se účastnilo letos celkem 11 dětí. Cesta na Hlubokou nad Vltavou měla hladký průběh. Vyrazili jsme autobusem už v pět hodin večer z autobusového nádraží v Českých Budějovicích. Na zastávce na Hluboké nás přivítala dobrovolnice Marika s otevřenou náručí a následným pevným objetím. Hurá, jsme všichni a můžeme tedy vyrazit! Před samotnou návštěvou kostela svatého Jana Nepomuckého jsme měli chvilku času, proto jsme se vydali do malého obchůdku, kde si děti mohly koupit suvenýr na památku. Sortiment v obchodě byl obrovský, a tak měly některé děti potíž si vybrat. Nakonec si ale každý udělal radost a dokonce při výběru nemyslel jen na sebe, ale koupil i dárky domů pro své nejbližší.

V kostele sv. Jana Nepomuckého nás čekal krásný program. Měli jsme možnost poslechnout koncert harfy se zpěvem a hru na varhany. Většina dětí slyšela tóny harfy poprvé. Chvilka se našla i pro tvořivé ručičky a kdo chtěl, mohl si vyrobit a odnést náramek z korálků na památku. Rovněž nás čekala i přednáška spojená s výkladem a prohlídkou hlubockého kostela. V kostele pro nás měli připravené občerstvení, a tak jsme poslední chvilky strávili společnou večeří. A jako sladkou tečku pro nás Marika napekla piškot a perník. Spokojení jsme vyrazili za dalším dobrodružstvím.

Prvním úkolem bylo zorientovat se ve městě pomocí mapy, dojít na hřbitov a tam najít hlavní kříž. Povedlo se, a tak jsme u kříže v tichosti zapálili svíčku a každý si sám za sebe něco přál. Poté jsme se přesunuli do zámeckého parku, kde jsme čas strávili hraním her – poznávali jsme zvířátka, rostlinky, běhali jsme do lesa, hledali lišku, a podobně. Děti s velikou vervou plnily všechny úkoly, které si pro ně Marika připravila. A protože byli všichni vážně dobří, a Marika vzorně připravená, přichystala dětem za jejich snahu sladkou odměnu. Další tečka na závěr – sladký pudink.

Začínalo se nám ale stmívat, museli jsme proto začít pomýšlet na zpáteční cestu. Vydali jsme se přes majestátní zámek Hluboká, před námi se tyčil starý dobrý kopec: „Jóóó, jdeme válet sudy!“ volaly děti. Nadšené děti, poté co vyběhly kopec, jsou v cuku letu dole, a letí zase nahoru! Čas nás ale tlačil a my potřebovali stihnout autobus ve 22:15. Museli jsme proto zavelet „Jdeme!“ Ještě než jsme se vydali na autobus, stihli jsme se společně vyfotit před zámkem, ať máme zase pěknou památku do alba.

Aby to děti neměly úplně tak jednoduché, měly nazpátek jít kousek samy – čekala nás stezka odvahy! Na konci stezky jsme hledali svítící strom, v hledání nám pomohla baterka. Svítili jsme a hle – osvětlený strom před námi! „Co nám tím asi chce strom naznačit…?“ Přišla malá rada od dospělých: „Pod stromem je poklad!“ Všechny děti šly zapáleně hledat s baterkami pod velký strom. Ale lovci pokladů, ač byli velmi vytrvalí, neobstáli a poklad nenašli. Z neúspěchu se naše parta nehroutila a vzala to velmi sportovně. Napadlo je, že poklad možná vzal nějaký zloděj či ten, kdo poklad schoval, jej poctivě ukryl! Teď už jsme ale vážně museli na autobus. Rozloučili jsme se s Marikou a odjeli směr Č. Budějovice.

Některé děti byly unavené a tak už polehávaly v autobuse. Jiné naopak sršely energií a pusu nezastavily po celou cestu. Jedna holčička dokonce vytáhla svůj bloček, který si koupila v obchůdku a zapisovala si do něj zážitky z výletu. V klubovně nás čekaly poslední přípravy, naducat polštáře, vzít si k sobě plyšáka a rychle pod spacák. Některým vydrželo povídání skoro až do ranních hodin. Ráno ale všichni vypadali svěže a po snídani jsme se rozutekli do svých domovů plní nových zážitků a dojmů.

Dovolím si tvrdit, že jsme byli vážně super a veselá parta. Moc jsem si to užila. Na závěr bychom chtěli ze srdce poděkovat paní Evě Opatrné za její čas a starost, kterou nám v kostele věnovala a rovněž velké dík patří za zajištění občerstvení.

Andrea Hájíčková 

Bc. Barbora Fišerová Pegleyová DiS.

koordinátorka dobrovolníků
Tel.: 731 604 163 E-mail: X8El5b541bFo8~l7VX~nT678T-uk87j7T-M