Zahradní slavnost

Zahradní slavnost

Letošní Zahradní slavnost se nám vskutku vydařila. Počasí nám přálo a všichni si užívali uvolněnou atmosféru. O tom jak to celé probíhalo se dočtete níže. A nezapomeňte si prohlédnout fotografie.

 „Dobrý den vážení a milí hosté. Ráda bych Vás přivítala na Zahradní slavnosti, která se koná letos už pošesté.“ Těmito slovy zahájila Eva Ďoubalová, vedoucí Dobrovolnického centra při Diecézní charitě České Budějovice, ve čtvrtek 22. května 2014 setkání dobrovolníků a přátel charitního díla. Jako v minulých letech, i tentokrát se událost konala na zahradě Charity v centru Českých Budějovic. Krásné počasí přilákalo na šedesát charitních příznivců. Program večera byl zpestřen mj. vystoupením manželů Petříkových, kteří přítomným zahráli na lesní roh a klarinet. Na začátku překrásnou Tereziánskou fanfáru od Leopolda Koželuha. Připravena byla i tombola. Její hlavní cenu, dva lístky na představení podle vlastního výběru, věnovalo Jihočeské divadlo.

„Přeji vám příjemný večer, občerstvujte se, bavte se, máme tady k nahlédnutí i naše kroniky,“ zaznělo v úvodu z úst Evy Ďoubalové. „Moc vám děkuji za všechno dobré, co jste udělali. Za to, že máte ten čas pro bližního, že vám není lhostejné, jak lidé žijí. Vidíte to sami tam, kam všude se dostanete. Dobrovolnické centrum při Diecézní charitě už funguje desátý rok a pomáhá jak lidem, kteří jsou staří, nemocní, opuštění, tak dětem a dospělým, kteří žijí na okraji společnosti, nebo jsou v zařízeních, jsou zdravotně postižení. Děláme vězeňskou korespondenci, kterou jsme rozšířili o další místo v Karviné, máme technický tým, je toho hodně. A to všechno dělá Diecézní charita díky vám. Takže já jsem tady od toho, abych vám co nejupřímněji poděkovala,“ oslovila zúčastněné ředitelka Diecézní charity České Budějovice paní Michaela Čermáková.

 Letošní novinkou byla přítomnost biskupa katolické církve Pavla Posáda. „Někdy se ve spojení s dobrovolníky používá slovo amatér. Profesionál a amatér, amatér jako označení menší kvality. Ale to není pravda. Slovo amatér pochází z latiny a označuje člověka, který svou práci dělá s láskou, nedělá ji pro peníze. Kéž bychom byli amatéry všichni, přestože někdy musíme být i profesionály a profesionální. Kéž bychom dělali práci zároveň amatérsky, s velikou láskou.“

 Překvapením pro všechny byl krátký vstup dětí Daniely a Bambase, které si domluvily u organizátorů slovo do mikrofonu. První promluvil Bambas: „Jsme rádi, že jsme tady na Diecézní charitě a že máme takové možnosti chodit na výlety a na tábory. A jsme rádi, že můžeme tancovat a že jsme tady s vámi.“ Dany hned navázala: „Já bych taky chtěla moc poděkovat charitě, že má trpělivost s námi být, a že máme šanci dělat takové věci, které bychom nemohli.“ Dany je třináct a Bambasovi dvanáct let. Od svých šesti let se scházejí s dobrovolníky a účastní se různých kroužků, výletů a táborů, které organizuje českobudějovická Diecézní charita. Jejich krátká řeč mnohé dojala.

 Text: Věrka Michalicová

Související galerie