Povodně na jihu Čech očima pracovníků Charity: smutek, beznaděj, ale i chvíle radosti a vděčnosti

Bylo napsáno mnoho o tom, co prožívají lidé, kteří byli na začátku letošního června zasaženi velkou vodou. Jak ale tyto dramatické chvíle prožívají ti, kteří jim pomáhali a pomáhají? Přinášíme Vám zamyšlení a příběhy vedoucích pracovníků Charity na jihu Čech.

V minulosti jsme průběžně informovali o tom, co která Charita poskytuje lidem poškozeným povodněmi. Téměř všechny Charity uspořádaly humanitární sbírky, jejichž výtěžek byl využit tam, kde bylo zapotřebí úklidových prostředků, nářadí, zdravotnického materiálu apod. Na Charitách bylo také možno si zapůjčit vysoušeče. V lokalitách, kde byly záplavy, provedli pracovníci Charity sociální šetření v domácnostech za účelem zjištění opravdové potřebnosti a správné zacílení další pomoci. V následujících dnech budou pracovníci dál v kontaktu s postiženými lidmi, se starosty a sociálními odbory, aby mohli lidem poskytnout pomoc – ať již hmotnou, finanční, nebo psychosociální. „Pracovníci Charity jsou stále připraveni naslouchat lidem a i tím jim pomáhat překonat jejich těžkou životní situaci. Protože opadnutím vody a úklidem povodně ‘nekončí’, říká ředitelka Farní charity Tábor Ivana Hašplová.

Co je pro pracovníky Charity při povodních nejtěžší?

Ředitelka Diecézní charity M. Čermáková poskytuje pomoc po povodníchSehnat dostatek peněz pro poškozené a úklidových prostředků? Všichni se shodují na tom samém. „Vidět, a hlavně ustát utrpení lidí, kteří byli vyplaveni, někteří opakovaně, jiní poprvé, ale zato hodně. Podobně jsem si připadala i já, protože jsem nevěděla, jak jinak jim mohu pomoci. Kdybych měla tu moc a mohla zastavit povodně, tak bych to udělala… Sama za sebe mohu jen trošku ulehčit jejich trápení,“ říká ředitelka Farní charity Prachatice Michaela Veselá. Podobně mluví i další: „Nejtěžší bylo dívat se, jak jsou poškození bezradní, neví, kde začít, očekávají jakoukoliv pomoc.“ uvádí ředitelka Charity Kaplice Ivana Žáčková. To doplňuje i ředitelka Farní charity Tábor I. Hašplová: „Nejtěžší okamžik? Víkend 1. a 2. června 2013 a především neděle 2. června odpoledne, kdy již bylo jasné, že velká voda jižní Čechy opět postihne. Velmi těžké byly momenty, kdy se ukazovalo, že povodeň udeřila opakovaně ve stejných místech a postihla tedy konkrétní rodiny již poněkolikáté za sebou (např. Bechyně – část Zářečí). S velmi stísněným pocitem bylo možno sledovat, jak velká voda ničí a devastuje nám známá místa, bezmocně jsme museli přihlížet tomu, co nemůžeme nijak ovlivnit.“ Z praktického hlediska pak bylo obtížné „zvládnout stále zvonící telefon“, přiznává jistě za mnohé charitní pracovníky ředitelka Farní charity Týn nad Vltavou Daniela Laschová.

Chvíle naděje, které jsou povzbuzením pro další práci

Povodně, to jsou období vypjatých emocí. Momenty, kdy cítíme bezmoc, vztek, zoufalství, často zmatek, neštěstí. Stejně silné jsou při nich i okamžiky radosti, vděčnosti, naděje. Mohou trvat jenom vteřiny, ale jejich stopa je velkou posilou. Pro lidi postižené povodněmi. A stejně tak pro ty, kteří jim pomáhají. „Povzbuzením k další práci byla bezprostřední a opravdová radost poškozených když zjistili, že se o jejich osud někdo skutečně zajímá, a že jsme schopni jim v určitém rozsahu pomoci,“ říká ředitelka Charity Kaplice I. Žáčková.

Posilou byla i spolupráce s dalšími organizacemi a úřady: „Rozhodně mě potěšila pracovnice prachatického krizového štábu Věrka Mikešová, která odvedla velmi dobrou práci. Pro ni byly letošní povodně první zkušeností, přesto pracovala neuvěřitelně efektivně, spolupracovala, nic pro ni nebylo problém, měla o všem přehled a vždy si udělala čas. Potěšila mne také navázaná spolupráce s Českým červeným křížem Prachatice (Zuzka Pelikánová), kdy jsme společně rozvážely materiál, radily se co dál a jak co zařídit. Úlevou byl menší rozsah záplav a účinná protipovodňová opatření. A nesmím zapomenoui na ochotná srdce lidí, kteří se zapojili do okamžité materiální sbírky a přinesli potřebné věci, nebo poslali peníze na pomoc zasaženým, a také na kolegy z Charit, kteří nabídli svou pomoc. A je toho ještě mnoho, co mne potěšilo…“ říká ředitelka prachatické charity M. Veselá. Za spolupráci a společnou koordinaci mezi Charitou, Českým červeným křížem a městským úřadem je vděčná i ředitelka táborské Charity I. Hašplová. Její poděkování míří také do farností v Táboře, v Klokotech u Tábora, Chýnově a v Mladé Vožici.

Ředitelka Oblastní charity Sušice Marie Hrečínová Prodanová říká, že je až dojemné, jak: „Jsme solidární mezi sebou – mezi veřejností, jednotlivými Charitami a firmami, které pomáhaly.“ Pracovnice Oblastní charity Strakonice Ivona Nováková dodává: „Během spolupráce se starosty obcí jsem byla příjemně překvapena, že oslovené obce byly k sobě navzájem ohleduplné. Když jsem se ptala, jak zvládají situaci a zda nepotřebují pomoc, často jsem slýchala, ať pomoc nabídnu obcím, které to potřebují více, že svoji situaci zatím zvládají.“

Na všech Charitách nás potěšila nabídka přímé pomoci od dobrovolníků, která mířila na charitní střediska z celé republiky. Jen u nás v Českých Budějovicích jsme během nejvypjatějšího dne vyřídili zhruba 60 telefonátů! Nakonec ale pomoc mnohých nebyla potřeba, protože si lidé ze zasažených míst dokázali pomáhat navzájem.

Závěrem „takový malý příklad velké radosti,“ od ředitelky Farní charity Prachatice Michaely Veselé: „Potřebovala jsem odvézt do jedné obce nějaký humanitární materiál a jednou z věcí, která byla nesmírně žádaná, byly troje či čtvery hrábě. Jenže ve skladu u hasičů už žádné nebyly, ve sbírce jsme je zatím neobdrželi! Už jsme uvažovali o tom, že je budeme muset koupit, nicméně ještě mi zbývalo dojít na prachatickou faru, kde se také konala sbírka materiálu. Když jsme vešli do vestibulu, uviděla jsem 3 kusy úplně nových hrábí! Ten den jsem neměla z ničeho tak velkou radost, jako z tohoto daru. Přišel v pravý čas! Pro někoho jiného by to nebyla žádná velká věc, ale pro mne to byl velký zázrak.“

Text: Věrka Michalicová

Kontakty pro média:

Mgr. Michaela Čermáková, ředitelka

Roman Tlapák, zástupce ředitele a vedoucí Humanitární a rozvojové pomoci

 Nabízím pomoc
 

Jak se k nám dostanete

Najdete nás v blízkosti českobudějovické nemocnice, viz mapa